wz
DVD







Historie a vývoj

1994
CD bylo velmi oblíbené, a proto se dvě skupiny firem snažily prosadit své formáty vylepšující stávající specifikaci kompaktního disku. Firmy Matsushita Electric, Toshiba, Time a Warner se snažily prosadit svůj SDDVD (Super Density Digital Video Disc). Proti ní stály firmy Sony a Philips se svým MMCD (Multimedia Compact Disc). Oba formáty byly navzájem nekompatibilní.
1995
V září 1995 se obě dvě skupiny sjednotili do skupiny zvané "DVD konsorcium", které vytvořilo 10 společností z obou soupeřících stran (Hitachi, JVC, Matsushita, Mitsubishi, Philips, Pioneer, Sony, Thomson, Time Warner a Toshiba) a dohodly se na specifikaci nového modelu nosiče. To se objevilo záhy, avšak mělo velmi blízko k Super disku. Po nátlaku firem Microsoft, IBM, Intel a Apple, které daly jasně najevo, že je třeba vyrobit univerzální a kompatibilní standard rychle, jinak jej nebudou podporovat, vzniká DVD Fórum. To i přes problémy dotahuje specifikaci formátu DVD do konce.
1996
Je vyroben a oficiálně představen první DVD disk, DVD-ROM. Záhy po něm se objevuje specifikace DVD-video. Standarty DVD vyrobené DVD fórem mají označeni mínus.
1997-1998
Byla vytvořena specifikace pro přepisovatelná DVD média, byly to formáty DVD-RAM, DVD-R a DVD-RW. Také byla schválena specifikace DVD-Audio. I přes dohodu všech firem o vzniku univerzálního média vznikly problémy s licencováním. Některým firmám(Dell Computer, Hewlett-Packard / Compaq, Verbatim, Philips, Ricoh, Sony, Thomson , Yamaha) se nelíbila politika licencování, a tak vytvořily skupinu kterou nazvaly DVD+RW Aliance. Jejich standarty DVD jsou označovány plusem, tedy DVD+R, DVD+RW, DVD+DL. DVD Konsorcium nespecifikovalo standardy DVD+RW Aliance, a nejsou proto označeny DVD logem.
1996
Nástupcem CD se stává DVD. CD již nebylo schopno uspokojit uživatele, kteří měli čím dál tím vyšší požadavky na kapacitu média. CD také nebyly schopny vyhovět svojí kapacitou moderním požadavkům na vyšší kapacitu při zachování kvality záznamu. Oba tyto faktory vedly k uvedení formátu DVD. Hlavními podpůrci DVD se rázem staly filmová a hudební studia. Je schváleno schéma šifrování CSS (Content Scrambling System) prodej prvních DVD přehrávačů v Japonsku
1997
prodej prvních DVD přehrávačů v USA
1998
prodej prvních DVD přehrávačů v Evropě
1999
prolomeno šifrování CSS. DVD fórum přijalo specifikaci DVD-audio
2000
Konsorcium schválilo DVD Multi Specification. Tato specifikace zahrnuje dvě kategorie přístrojů: DVD Multi přehrávače a DVD Multi rekordéry. Přístroje, které se řídí touto specifikací, musejí umět zacházet s uvedenými formáty a standardy. Komerčně se však tato specifikace neprosadila. Nyní všichni velcí výrobci DVD medií mají zakoupeny licence na oba typy standardů, jak od DVD fóra tak od DVD+RW aliance. Člověk si tedy může od jednoho výrobce zakoupit oba typy medií. Jako první se po lisovaných DVD objevil formát DVD-RAM. Tento způsob zápisu byl po jeho uvedení velmi dokonalý, avšak trpěl několika nedostatky. Formát nebyl kompatibilní se stolními DVD přehrávači a rychlosti čtení a zápisu nebyly moc vysoké. Nyní po více jak osmi letech po jeho uvedení umí DVD-RAM formát číst jen přehrávače nejvyšší třídy, to znamená přehrávače od 9 tisíc výš. Rychlosti se také moc nezměnily. Kvůli těmto nedostatkům vznikl formát DVD-R pro zapisovatelná a DVD-RW pro přepisovatelná DVD. Konkurent z "plusové" strany se ukázal nejdříve ve formátu DVD+RW a později následoval formát DVD+R. Všechny čtyři formáty jsou v současné době velice používány.